Jarní slezina důchodců, inženýrek a inženýrů v r. 2014

Slezina po 107 mi letech - restaurace Tradice v Radlické ulici na Sníchově

Mám pocit, že se sraz vydařil a hlavně ta plzínka byla skvělá. Mé poděkování organizátorům !!!

Mám pocit, že hlavním tématem, kromě vzpomínek na mládí, byl důchod. Bohužel. Všichni vlastně jedeme už sedmý gumy.
Repetent, i nerepetent. Je to tak. Až na pár výjimek. Ale to je jiná a smutná záležitost.

Moc mne pobavil věštec Jirka Zub ( nebo Zup ?) hned z kraje prohlášením:
"Ty jsi důchodce, ty jsi důchodce, ty ještě děláš"
"Jak si to poznal ?" ptali jsme se.

"Ty jsi vopálenej, ty taky a ty ne."

Zavzpomínali jsme na studentská léta, na vojnu v Motole, na radovánky na Strahově.

Zavzpomínali jsme na naše povolání po škole a na ty krušné začátky.

Někomu jsem to říkal, ale ne všichni to slyšeli a proto si to dovoluji uveřejnit zde můj nástup do práce.

Po škole a vojně jsem nastoupil jako asistent stavbyvedoucího na stavbu u slovutného Průmstavu.
Vedoucí střediska mne představoval před nastoupenou partu zedníků: "Tak tady vám přestavuji našeho nového inženýry"
Parťákem byl jakýsi Pan Jiří Volf. Jukl na mě pohrdavě a pravil ."Tady je to samej inženýr, že se není ani kam vyblejt".

Zase jsem moc fotek nenadělal. Mám jen jednu vlastní skupinovou fotku.

Sraz v restauraci Tradice na Smíchově